Reklama
 
Blog | Topi Pigula

Krmit démony – recenze

Alexandra Alvarová je velmi aktivní na sociálních sítích. Tepe zejména do ruské dezinformační scény, přičemž čas od času se zmíní o čínské, kterou ale z hlediska ohrožení české suverenity považuje za menší zlo. Jako autorka Průmyslu lži o metodách ruských dezinformátorů ví své, a byť se její kniha Krmit démony tváří jako beletrie, přece jen nezapře inspiraci skutečnými událostmi a skutečnými osobami. Naštěstí „politicky korektně“ nepíše, že „všechny osoby a události jsou fiktivní a podobnost je čistě náhodná“. Rozhodně by to totiž nebyla pravda.

59 postav

Kniha začíná představením postav, kterých je 59. Jakkoliv to vypadá poněkud bizarně, není to úplně špatný tah, protože pokud se během děje ztratíte v tom, kdo je kdo, máte šanci se rychle zorientovat. Autorka zmiňuje, že se pokusila knihu postavit ve „Forsythově stylu“ což v praxi znamená použít skutečné události a osoby v příběhu sice fiktivním, ale napsaném tak, že by se klidně mohl stát. Forsyth tuto metodu, například v Šakalovi, skutečně velmi obratně použil.

Hybridní válka, kterou dnes už může vidět v podstatě každý, neboť je čím dál méně skrytá, spočívá v protlačování ruských narativů. Cokoli uškodí demokracii západního střihu a EU a naopak prospěje Rusku, je dovoleno. A to se bavíme nejen o ovlivňování voleb a zneužívání dat z účtů sociálních sítí, ale i vražd. Obojí je jak v knize, tak v reálu obsaženo. Stačí porovnávat fakta z knihy s pravidelně vydávaným přehledem české dezinformační scény  z pera  Českých elfů a je jasno, že Alvarová, jakkoliv žije v Kanadě, zná české reálie.

V Krmit démony jsou jasně rozpoznatelné skutečné firmy, přičemž prim hraje Cambridge Analytica, zde vystupující pod jménem Challenger Analytica,  která se svým dolováním dat a poskytováním je třetím stranám ovlivňovala jak prezidentské volby v USA, tak odchod Velké Británie z EU. Jen ve skutečnosti možná nebyla pod tak brutálním ruským vlivem, jak Alvarová popisuje. Jenže kdo ví…

Jednou z hlavních dějových linek je příprava na zvolení předem vybraného kandidáta za prezidenta USA bez ohledu na to, o jak velkého burana se jedná. Pokud v Trevoru Kempovi někdo vidí Donalda Trampa, není to náhoda. Podobnost je až příliš velká. Alvarová sice není Forsyth, mimo jiné proto, že on nevyužívá ani tak obrovské množství postav, ani tolik dějových, vzájemně se proplétajících vrstev. Namátkou: americké volby, prostředí ruských oligarchů, unášení děvčat pro práci prostitutek, podhoubí práce amerických tajných služeb, fungování dark webu, kde v tajných místnostech skutečně probíhá výměna tajných elektronických informací a radikální konverze, práce lidí na fiktivních twitterových a facebookových profilech či práce s kryptoměnou. Vše co je v knize zmíněné coby součást příběhu má v reálném světě svůj skutečný předobraz.

Krmit démony

Americká fikce a (nejen) česká realita

Globalistické elity si kupují buzny a levičáky, aby kňučeli v médiích, že nemáme pracovní síly. A migranti pak makají za půlku,“ píše Alvarová ve „fiktivním příběhu. „Toto jsou ty skvělé nabídky práce, kvůli kterým žádají zaměstnavatelé vládu o větší počet ukrajinských dělníků a dělnic. Předpokládám, že tak skvělou práci nabídnou také svým dětem, až budou hledat práci. To se přece nedá odmítnout!“ To jsou reálná slova Josefa Středuly, předsedy Československé konfederace odborových svazů. Narážel na inzerát nabízející v roce 2017 práci šičky v třísměnném provozu za 11 000 – 13 000 korun hrubého, vhodné i pro cizince. Podobných paralel s ovlivňováním veřejného mínění ve „velkém americkém světě“ s naším „malým českým rybníčkem“ se v knize dají najít desítky.

V knize, a jak potvrdila Muellerova komise, tak i reálu, Rusové skutečně ovlivňují (nejen americké) volby a vlastně nikdo dodnes pořádně neví, do jaké míry měli na zvolení současné hlavy Ameriky skutečně vliv. Myslet si, že tentokrát (příspěvek je psán v předvečer volebního klání o americký prezidentský mandát) je to jinak by bylo vrcholně naivní. Rozdíl je snad jen ve zdokonalení metod hybridní války.

V doslovu autorka píše o tom, firma Challenger Analytica bude zrušena a její data převezme Enigma Targeting, jejíž část akcií převezeme čínský akcionář. Opět je realita taková, že činnost Cambridge Analytica byla na území USA po skandálu s kupčením a zneužitím dat zastavena a její činnost převzala nikoliv Enigma, ale Emerdata Limited. A jaká náhoda, i tady se vyskytují prominentní čínská jména, jako je Chun Shun Ko zvaný Johnson. Pokud bude nějaké pokračování Démonů, možná se můžeme těšit na další dávku dezinformací, ovšem tentokrát okořeněnou uměním mistra Su, Tzu.

Proto, chceme-li vést útok, musíme vypadat neschopně; pokud chceme použít síly, musíme vypadat nečinně; pokud jsme blízko, musí to vypadat, že jsme daleko; pokud jsme daleko, má nepřítel věřit, že jsme blízko.“ Přesně to je cílem dezinformací a čínský mistr války to vědět i před staletími. Ovšem v současnosti má ruská propaganda šířící narativy v českém prostředí jako motto zřejmě jiný citát mistra Sun Tzu. „Strach je skutečný nepřítel, jediný nepřítel.“ Před časem to byli migranti, dnes to jsou roušky a covid.

Kniha se dá číst jako politický thriller i jako literatura faktu. A dokonce jako učebnice vazeb mezi dezinformacemi, politikou a zločinem. Ať ji čtete tím nebo oním způsobem, vždy je velmi inspirativní a hrozivá. Jen doufejme, že ne věštecká.

Alvarová A.: Krmit Démony, nakladatelství Kosmas, Praha, 2020, ISBN 978-80-264-3331-6

Reklama