Kravka je symbol. Ne vůl, ne býk, ne tele, ale dojnice. Plodná, mléko a hnojodárná, užitečná a obdivuhodná. Ve Velké Británii dokonce silně výdělečně činná, neboť jak napsal Pet Lover v Inmotion, mléko svaté krávy z farmy patřící hnutí Hare Kršna se prodává za 1, 7 libry za 0,5 litru. Informace je z roku 2010, tak pokud kravka, respektive její majitel nezdražil, tak v dnešních cenách je to 56, 50 Kč. Ale evidentně každé zboží má svého kupce. Symboliku posvátnosti krav lze sledovat hluboko do minulosti, až do prvních pasteveckých společností. Bylo by divné, kdyby se v tisícihlavém hinduistickém panteonu nenašlo božské místo odvozené od sudokopytníka rodu Bos. Jmenuje se Kamadhenu, tedy svatá kráva. Bývá zobrazována jako bílá kráva se ženskou hlavou a prsy, což je pro laktaci velmi důležitý atribut. V hinduismu jsou krávy asociovány s kastou bráhmanů, tedy těch nejvyšších. Ve starých védských textech se dá najít věta: Přišly krávy a s nimi přišlo štěstí. A je jasné, že pokud se člověk bude o krávu dobře starat, štědře se mu odmění.
Nezasvěcenému může hnutí Hare Krišna přijít jako hinduistická sekta podobného typu, jakou jsou u křesťanů Jehovisté.
Vesničané moc dobře vědí, že kráva není jen symbol, ale hlavně pomocník. Tahoun.
Několikrát mě napadlo, kam vlastně všechno maso z pošlých krav v hinduistickém, tedy „harekrišňackém“ Vrindavanu jde. Venkov je kravkami slušně zabydlen a takové plýtvání kvalitní bílkovinou by i jim mělo přijít zbytečné až hříšné.
Kravince coby stavební materiál. Stačí jen těm výkalům trochu věnovat trochu práce a lásky.
Na venkově je kravkám hej, byť možná přijdou pod řezníkovu kudlu. Město nabízí jak kravám, tak lidem nevšímavost, přehlížení a odpadkové koše.
Symbol na skládkách. Běžný pohled v indických městech.
Chraňte naše krávy, nepoužívejte igelitové pytlíky. Dobrá rada, ale…
…naráží na to, že krávy neumějí číst.
V podhůří Himaláje, v Darjeelingu, jsou lidé méně vybíraví a společnost je nábožensky o něco pestřejší. Proto tu obchod s hovězím našel své místo.
Řezník to s nožem umí, všechna čest. Kdyby neuměl, má smůlu, v bezprostřední blízkosti jsou další dva obchody a všude kolem volná ruka trhu.
Kráva je posvátná, ale to ještě neznamená, že se nedá sežrat. Je to o mnohem víc realistické než pojídání Kristova masa a pití jeho krve ošvindlované ve formě oplatek a vína.
Psáno pro fotopříběhy na www.topi-photo.cz