Nemůže za to Čína a není v tom herák, byť těžko říct, v čem vrcholní představitelé města podle toho, jaké tanečky předvádějí, jedou. Je totiž málo představitelné, že by páchali mediální sebevraždu v přímém přenosu. Ačkoli to zprvu vypadalo jako bohapustá msta za aktivity Jaroslava Achaba Haidlera, situace nabrala naprosto nečekaný spád. J. A. Haidler ještě jako divadelní ředitel ve svých článcích a dalších aktivitách ukazoval na městské nepravosti a tím odkopával smradlavou deku ústecké městské správy. Jenže byť msta mohla být motivem (pomsta je lidská, ale pocit je to božský), tohle vypadalo příliš jednoduše a prvoplánově. Ústecká vrchnost je na prachy, to se ví i z celé řady policejního šetření. Kde jsou za tím ty prachy? Msta a ještě na tom vydělat – to už zní logičtěji. J. A. Haidler přestal být ředitelem, takže trestat divadlo nemělo na první pohled logiku. Základem problému, jež přerostl v současnou divadelní krizi, bylo zastavení toku financí, pak nastavení takových podmínek, aby se veřejnost nažrala a magistrát zůstal čistý, což divadlo odmítlo. Podejte si grant nastavený tak, abyste to vyhráli (tedy cinknutý – všude jinde by takový postup byl odsouzeníhodný), nebo vám dáme tolik, abyste s tím nevyšli, načež následovala celá plejáda mlžících taktik, v nichž mají politici snad všude na světě dlouhou praxi a velikou zkušenost. Následovaly různé mediální přestřelky, kdy se jednotliví magistrátníci ukazovali v čím dál větší nahotě (včetně dnešní novinky týkající se registrace divadlem používaného loga), až mi došla pointa. Divadlo se zruší, což současný stav situace naznačuje velmi jasně. Ale barák zůstane. Je po povodních rekonstruovaný, autem dobře dostupný, v bezprostřední blízkosti centra… Já nesmím ani naznačovat, ale na má slova dojde. Byl bych rád, kdyby ne, ale počkejme půl roku, rok, a pak se podívejme, co se v bývalém domě divadla děje, kdo je nájemce a jaké má vztahy s těmi, kdo o něm právě teď rozhodují. A třeba dáte mé intuici zapravdu.
Kovadlina – logo o které Činoherák možná přijde.