O hrůzostrašném stavu stavu české gastronomie na jednu stranu vypovídá extrémně úspěšná „kuchařka“ chlapa, který se proslavit vařením z odpadů, na druhou stranu skýtají naději návody skutečných profesionálních kuchařů se zahraničními zkušenostmi, byť v obou případech jde spíše o kalkul finanční, než vzdělávací. Coolinářka nepatří ani k jedněm, nicméně její výtvory, které na fotkách vypadají naprosto dokonale, mají jednu nepopiratelnou výhodu. Jak vypadají, tak chutnají. Jedná se o mou osobní zkušenost, čímž rovnou přiznávám drobnou podjatost.
Knížka je o receptech…
Samotné recepty jsou popsány jazykem srozumitelným, ingredience jsou v 99% naprosto běžně k sehnání, a jídla zahrnují celou plejádu chutí. Od těch běžných (kynuté buchty), až po exotická (kokosové sušenky s lemon curd). Hlavní myšlenková linie kopíruje čtyři roční období, kde recepty vycházejí ze sezonní nabídky a logiky daného času. Každé období v sobě zahrnuje dvacítku receptů, takže celkem jich máte na vybranou rovných osmdesát. Zatímco léto logicky pracuje s dozrávajícím ovocem, podzim se sklizní (jablečný koláč s ostružinami a zázvorem), tak k zimě patří anglický vánoční punč. Recepty jsou v naprosté většině případů snadné, takže by je měl zvládnout každý, kdo rozezná šalotku od česneku. Podtitul knihy – testováno na rodině – jasně říká, kdo byl hlavním konzumentem. A Coolinářka na svou rodinu nedá dopustit.
… a fotkách
Jídlo neobsahuje nestravitelné součásti, umělohmotné „kostky ledu“, lesk není doháněn lakem na vlasy, ale olivovým olejem. Celý vtip v dobré práci s fotografií a skvělé grafice. Jako kolega – lektor – jsem se s Coolinářkou několikrát účastnil kursu zaměřeného na foodbloging. Coolinářka, vlastním jménem Svatava Vašková, na nich vysvětlovala tipy a triky dobrých fotografií. Jak uvidíte při listování, má k tématu co říct. Ačkoli existují pomůcky pro focení jídla, které s jídlem nemají nic společného (je libo pivní pěnu, která nespadne, nebo šlehačku, která se nerozteče?), Coolinářka si zakládá na tom, že vše co vyfotí je k sežrání. Knihou se dá listovat jako fotografickým návodem nejen gurmánským, takže máte-li v rodině foodblogera, tohle je ideální vánoční dárek.
Bez ohledu na fakt, že kuchařkami je trh opravdu přesycen, tahle má svou nepopiratelnou hodnotu ve vynikajícím foto i grafickém zpracováním, jednoduchosti receptů, takže jde vlastně o dílo hezké i užitečné. Coolinářka, která vede stejnojmenný foodblog, začínala jako matka na mateřské dovolené a během pouhopouhého roku se mezi foodblogery vyšvihla mezi českou špičku. Klobouk dolů.
Vašková S.: Coolinářka – testováno na rodině, Praha 2016, nakl Fragment, ISBN 978-80-253-2972-6