Start až příliš klasický
Už mě vůbec nepřekvapuje, že absolutně nestíhám přípravu. Ale tentokrát to bylo extrémní. Rozhodnutí na poslední chvíli, lístky na bus směr Praha – Brno – Bratislava – Budapešť se zařídily pohodlně mejlem a bíly autobus společnosti Eurolines odjel na čas. Což mohl být průšvih, protože vlak Českých drah měl půl hodiny zpoždění, takže plánovaná procházka z Hlavního nádraží na Florenc se změnila s příšerný úprk s fotovybavením a staženým zadkem, že to nestihnu.
Stejně tak jako odjezd, tak i příjezd byl přesný, a spěch před opuštěním domoviny mi zabránil vyměnit si peníze. Maďarsko je jednou se zemí, které se zatím nezapojily do celoevropské měnové hry zvané euro. Bankomat vyplivl požadovaných 10 000, což vypadá úžasně, než si našinec uvědomí, že je to něco přes 800 korun. A navíc jsem to dostal v jedné bankovce a potřeboval jsem na záchod. Hned! Jenže… běžte na hajzlík s desetitisícovkou. Nezbylo, než si za 179 forintů objednat kafe s ním v ruce, vzhledem k neúnosnosti situace, prchnout na záchod. Mimochodem ten byl o 21 forintů dražší, než ono skvělé presso.
Hradní katedrála
Rovných 1500 fotintů za vstup vypadá jako pálka, ale pořád je to méně, než vstup do kaple sv. Víta a nikdo vás nebude prudit s kontrolou vstupu, kontrolním rámem a podobnými ptákovinami, které nemají nic společností s bezpečností, ale hodně společného se stupiditou hradního pána. Maďaři jsou na tom evidentně lépe. Vyplatí se zaměřit na strop a vitrážová okna. Zatímco v prvém případě to chce vyšší ISO a pevnější ruku, v druhém je to pohoda – fotíte totiž přímo do světla, takže čas je natolik krátký, že snímek rozmazaný nebude. Samozřejmě to finguje jen, když jste vevnitř.
Další rada, kterou je dobré poslechnout je dvanáctá hodina. Ve dvanáct se totiž mění hradní stráže na Budínském hradě, což v praxi znamená bubeníka, parádemarš, menší ceremonii spojenou s přehlídkou řady úchopů historických pušek. Podobně jako u nás, ale na rozdíl od například Velké Británie, má na odiv stavěná hradní stráž v rukou historické pušky, zatímco moderní samopaly odpočívají ve zbrojnici.
Svatý Putin
Svatý Putin
Hodnocení fotek je extrémně individuální záležitost, já za jednu z nejlepších – a můžete si o tom myslet, co chcete – považuji svatého Putina. V Rusku běželo mistrovství světa ve fotbale a v Maďarsku se pilo. Páteční večery tu frčí ve velkém, ostatně hospodský nápis „Jsi v Maďarsku, tak pij pálinku“ hovoří za vše, nicméně zavíračka mě vyhnala na ulici, kde visel osvícený On. Grafika plakátu jasně evokující pravoslavné ikony, fotbalový míč místo svatozáře a ruka vůdce Ruska svírající vítěznou sošku (Rusové se v šampionátu moc nevyznamenali) jasně naznačuje, jaké měl pán plány. Jde o obyčejný plakát, obyčejnou fotku. Ale já v ní vidím až příliš mnoho symboliky.