V televizním vysílání je „in“ tzv. dokudrama – faktické události, které jsou s pomocí herců natočené tak, jak se asi mohly udát. Zachází se s pravými jmény tehdejších aktérů, skutečnými daty a časy událostí… jen tváře jsou jiné a situace dost možná taky. Podobnou metodu používá ve svých knihách i Jaroslav Haidler, jehož šestá publikace právě spatřila světlo světa. Autor sám o Akci Tatraplán tvrdí, že jde o jeho druhou nejlepší knihu. Za nejlepší považuje (oprávněně) svou prvotinu Jobova zvěst.
Podobně jako v ostatních knihách, i tady čerpá z osobních zkušeností z doby, kdy v Československu řádil „rudý teror“ a ve světě se bojovalo o Koreu, v níž zcela minoritní úlohu sehráli českoslovenští zdravotníci. Podle přeběhlého československého generála Jana Šejny se v československé nemocnici měly provádět pokusy na zajatých amerických vojácích. A právě tato situace se stala jednou z os Haidlerova příběhu.
Postavy jsou poměrně jasně vyhraněné, čestný (a pro komunisty špatně překousnutelný) doktor Žabka a jeho instrumentářka a později milenka Ivana Soukupová, či prvoplánově záludné (vyšetřovatelé StB). Tady je dobré dodat, že autor s nimi má osobní zkušenost, za svou novinářskou činnost se sám dostal do komunistického kriminálu a místo u psacího stroje skončil jako prodavač u stánku se zeleninou.
Základní osou jsou osudy do Koree vyslaného neurochirurga Žabky a jeho instrumentářky. Díky svým (nejen) válečným zkušenostem přišel na způsob, jak vymazat kusy lidské paměti. Za pomoci KGB se měl v Korei v této dovednosti dále zdokonalovat, jenže zatímco on by rád viděl ve své činnosti úlevu pro vojáky od prožitých traumat, Sověti s novými znalostmi plánovali další vojenské využití. Morální problém a dějová zápletka je na světě.
Ve stejné době je v Československu rozehrávána hra špionů, v níž se setkávají (jak jinak než v barech) lidé ze sovětské ambasády, proběhne neúspěšný pokus varovat vrcholného komunistického politika Rudolfa Slánského před houpající se oprátkou a blíží se pražské jaro. V komunistických novinách má americká CIA svého agenta, československého přeběhlíka, který je součástí příběhu jež má několik dějových rovin, které se vzájemně prolínají.
Dialogy mají spád, nicméně občas vyznívají poněkud toporně. Drobnou chybou, která se dotkne jen „znalců“ je záměna Literárních novin na Lidové noviny. Jakkoliv autor umně fabuluj a splétá skutečné historické postavy (Gottwalda, Slánského), proslulého amerického psychologa Philipa Zimbarda přejmenuje, zřejmě aby nedošlo k faktické mýlce. Zimbardo se v československém estébáckém „podsvětí“ nikdy neangažoval, jak to Haidler ve své knize naznačuje. Rozeznat se dá na základě jeho nejslavnějšího pokusu, v němž rozdělil skupinu osob (studentů) na vězně a dozorce, aby zjistil vzorce chování. Pokus musel být pro rostoucí brutalitu „dozorců“ předčasně ukončen.
Samotný závěr knihy není nijak dramatický a vlastně se nekoná happy end, jak u u podobných příběhů se špionským pozadím bývá. Protože Haidler zachází ze skutečnými událostmi, nemůže si nemůže dovolit „alternativní“ konec, neboť všichni víme, jak situace dopadla a příběh by se stal méně uvěřitelným. Sověti Pražské jaro potlačili, přijela „internacionální pomoc“ a nastala „dočasná“ okupace. Právě v této chvíli kniha končí. Díky jistému časovému odstupu od popisovaných událostí může vnímavému čtenáři dojít nejedna zajímavá historicko-současná paralela. Vlastně jsme měli větší štěstí, než nedávno část Ukrajiny, kde už lidé mají ruské pasy.
Sověti, tedy dnes už Rusové, mají extrémní zájem dostat nás zpět do své sféry vlivu. Ne nadarmo jsou tady jejich tajné služby čím dál aktivnější, vítěze prezidentských voleb stovkami tisíc podpořili lidé z ruské ambasády, a vítězné tažení v probíhající hybridní válce je čím dál znatelnější na rozkolu společnosti a relativizaci nedávno tak jasných pojmů, jako je pravda či demokracie. I to může být pro někoho důvodem připomenout si na základě skutečných faktů a smyšleného příběhu dobu, kdy svět byl mnohem černobílejší, rozdělený na Východ a Západ, a válka se vedla více pomocí tanků než sociálních sítí.
Haidler J.: Akce Tatraplán, Ústí nad Labem 2017, AOS Publishing, ISBN 978-80-87624-56-2