Čím to všechno začalo
Ti starší z nás vědí, co se stalo 21. srpna 1968. Ale co se stalo o rok později? Den hanby 1969 je knihou, která se vší vážností ukazuje zrůdnost komunismu, aniž by odkazovala na šibenice, kde viseli lidé ve jménu třídního boje a lepších zítřků.
Alois Indra, Jaromír Kolder, Oldřich Švestka, Antonín Kapek a Vasil Biľak. To jsou jména neodsouzených a neostouzených vlastizrádců, kteří byli podepsáni pod zvacím dopisem, kterým se „legalizovala“ invaze Vojsk Varšavské smlouvy se Sovětským svazem v čele. Ostatní státy se musely přidat, neb celá akce, její strategie i taktika, byla plánována Moskvou a odmlouvat Moskvě bylo riskování vlastním životem.
Hned úvodem, v kapitole Od srpna 1968 do srpna 1969, autoři popisují reálný stav tehdejší politiky. Od toho, kterak si komunisté uzurpovali čím dál větší moc v zemi, až po fakt, že opoziční politici byli odsunuti na vedlejší kolej. Největší teror padesátých let sice pominul, což ale neznamenalo menší hrozbu pro opozici. Stále platily „politické“ paragrafy, StB byla v pohotovosti, neboť se na první výročí srpnové okupace očekávaly silné demonstrace. Komunisté to věděli, mimo jiné i díky rozsáhlé síti konfidentů a agentů, a připravovali se na střet. Kdo je připraven není zaskočen. Z Polska byla dovezena výzbroj pro zásahové, včetně vrhačů slzných granátů, aktivovali se agenti, rušily dovolené. Auto zároveň popisuje se taktiků odpůrců normalizace včetně dobové fotografické dokumentace, což bylo ve své době tajné.
Mrtví a zranění v srpnu 1969
Rozbitého výlohy a zničený interiér obchodů je jedna věc a zničené životy zcela jiná. Během zásahů v srpnu 1969 skutečně došlo k zabití československých občanů, přičemž k odsouzení střelců naopak nedošlo. Příběhy konkrétních lidí, kteří během byli během demonstrací zastřeleni československými bezpečnostními složkami jsou tím největším mementem, škodou, která se, na rozdíl od zničené výlohy, prostě nedá nahradit. Vyšetřování ani tehdy, kdy nebyla snaha kohokoli spravedlivě soudit, ani po revoluci v roce 1989, kdy stopy beznadějně vychladly, nevedlo k žádnému trestu. Jak vyplývá ze závěrečné bilance, mrtvých bylo 6, z toho 5 zastřelených, jedna byla obětí dopravní nehody. Bylo nasazeno 3368 příslušníků zařazených v 86 pořádkových jednotkách. Zapadnou by neměly ani počty „ozbrojené pěsti dělnické třídy“, tedy Lidových milicí. Právě „tatíci“ z Lidových milicí pravděpodobně byli přinejmenším v jednom případě střelci, kteří zabíjeli v srpnu 1969.
19. srpna – 15 225 milicionářů
20. srpna – 20 050 milicionářů
21. srpna – 27 437
22. srpna – 24 572 milicionářů
Den hanby
Těžiště 303 stránkové knihy je v jednotlivých kapitolách obsahující průběh demonstrace v jednotlivých městech (Praha, České Budějovice, Liberec, Ústí nad Labem, Karlovy Vary, Brno, Ostrava, Havířov) s podivuhodně přesnými detaily, a kdo města zná, snadno si ve fotografiích najde „svá“ místa a dozví se, co se na nich odehrávalo.
Jestli je kniha něčím výjimečná, tak svou zejména historicky přesným, vyčerpávajícím a přesto ani v nejmenším nudným popisem tehdejších událostí a skvělým fotografickým doprovodem. Ne nadarmo se říká, že obrázek vydá za tisíc slov. Obrovské množství dobových fotografií jasně ukazuje náladu tehdejší doby, detaily, které by se jen těžko popisovaly (například archívní snímky přímo z demonstrací, detaily zasahující techniky či zničená kancelář sovětského Aeroflotu po hokejových událostech 28. – 29. 3. 1969. Československo totiž porazilo Sověty na mistrovství světa v ledním hokeji, což mělo svůj silný symbolický podtext).
Jsou knihy, které „musíte mít doma“. Tohle není jedna z nich. Tohle je jedna z těch, které byste doma mít měli. Den hanby 1969 je unikátní počin, který by rozhodně neměl zapadnout. I kdyby si člověk měl knihu jen jednou ročně prolistovat, v srpnu, kdy je výročí invaze, nebo listopadu, kdy je výročí pádu komunismu. Tahle kniha nezestárne, neboť fakta nestárnou. Ale význam, pokud si ho nebudeme připomínat, může zapadnou a rozmělnit se.
Ne nadarmo se říká, že národ, který si nepamatuje vlastní historii je odsouzen k jejímu opakování. A podle posledního vývoje, včetně hybridní války, které Rusko aktivně proti Česku vede, to vypadá, že první opakovací lekce už začala.
Povolný D.: Den hanby 1969 – 21. srpen 1969 v ulicích českých a moravských měst, Praha 2019, nakl. Mladá Fronta, ISBN: 978-80-204-5497-3