Reklama
 
Blog | Topi Pigula

ČEZká mediální MIKROkomedie (scénář: Greenpeace)

Mikronésie a ČEZ mezi sebou vedou mediálně chytlavou korespondenci. Server aktuálne.cz čtenářům posloužil hysterickým titulkem „ Mikronésie píše Česku: Zakažte Prunéřov, zlikviduje nás“. Odkud Mikronésie ví, že existuje nějaký Prunéřov?

Víte kolik států či ostrovů tvoří Mikronésii a jaké má tato federace hlavní město? Ne? To není nic divného. I autor těchto řádků pro odpověď nahlédl do World Fact Book americké CIA. O tom, jaké tam mají elektrárny už neví nic Dá se snadno předpokládat, že Mikronésané na tom budou podobně. Bezesporu donedávna ani potuchy o tom, že někde existuje Česká republika, natož aby tušili, že se chystá modernizace jedné naší elektrárny. Jak se Mikronésie „domákla“ zrovna Prunéřova? Svou roli bezesporu sehrála násilné vniknutí aktivistů Greenpeace do prostoru elektrárny, překonání zábran, výstup na komín, „hlášení“ mateřské základně – tedy Greenpeace International o provedené. Následoval summit v Kodani, výměna informací a dopis české vládě, respektive na Ministerstvo životního prostředí. a noviny, nejen ty české,  hned měly o čem psát.

Podle aktualne.cz tichomořská Mikronésie oficiálně požádala české ministerstvo životního prostředí, aby nepovolilo přestavbu uhelné elektrárny Prunéřov v severozápadních Čechách. Ne nadarmo se říká, že nic člověka nenaštve víc, než když se mu splní jeho přání. Kdyby se česká vláda chovala podle mediální reality a skutečně zakázala modernizaci Prunéřova (vždyť to tak chtěli – psali to v novinách – byť webových), asi by to Federativní státy Mikronésie moc nepotěšilo. Skutečnost je, jak už to u médií bývá, jiná. Nejedná se o zákaz modernizace, ale o způsob a kvalitu provedení. Adrew Yatilman, jež je pod dopisem z Mikronésie podepsán poněkud demagogicky upozorňuje, že Prunéřov produkuje 40x více skleníkových plynů, než celá Mikronésie. Možná to bude tím, že celou federaci obývalo v červnu 2009 (odhad americké CIA) pouhých 107 403 lidí, což.   je zhruba 12krát méně, než je počet Pražanů. Pokud bychom přijali jeho (ne)logiku, tak bychom se mohli ohradit, že mnohá z čínských uhelných elektráren produkuje víc skleníkových plynů, což ale Mikronésanům nebrání nosit levná čínská trička vyrobená díky elektřině těmito elektrárnami vyrobené. Podle World Energy Statistics se v roce 2006 plných 74%  čínské produkce uhlí spotřebovalo k výrobě energie. Selský rozum snadno napoví, že Číňané si s odsiřování moc hlavu lámat nebudou.

Greenpeace tvrdí, že „emise oxidu uhličitého z Prunéřova II (celkem sedm miliónů tun ročně) jsou každoročně odpovědné za smrt více než šedesáti lidí převážně v chudých rozvojových zemích.“ To je poměrně odvážné tvrzení – lidé z vedení  organizace rádi argumentují tím, že mají svá tvrzení vědecky podložená. Pokud ano, jak je možné, že váhají s trestním oznámením. Vražda šedesáti lidí je totiž docela alarmující. A pokud jde o obyvatele převážně z rozvojových zemí, dal by se na to bezesporu napasovat rasový podtext. Nic mediálně vděčnějšího si ani nelze představit. „Český vývozce smrti!“  Tak by mohl znít aktuální titulek. Pokud by se vzala v potaz další věta ze zprávy zelených mírotvůrců o tom, kterak se „prunéřovská dvojka na celosvětových emisích oxidu uhličitého podílí „jen“ 0,21 promilemi, ovšem při stovkách tisíc mrtvých a stovkách miliónů jinak postižených lidí ročně jdou její oběti skutečně do desítek), mohl by se zrodit skutečný mediální trhák.

ČEZ by bezesporu měl sáhnout při rekonstrukci prunéřovské elektrárny k nejlepší možné technologii. Ostatně na Portálu veřejné zprávy se jasně praví: „Majitel elektrárny, společnost ČEZ, nepředložil řešení s čistou účinností elektrárny na úrovni minimálně 42% a nevyhověl tak jednomu závěrů ze zjišťovacího řízení, které se vede před vlastním zpracováním dokumentace. Namísto toho trvá na účinnosti maximálně ve výši 38 %, což není v souladu s jeho povinností předložit řešení na úrovni nejlepší dostupné technologie. To rozhodně nemůžeme považovat za dostatečné. K dispozici je technologie efektivnější, která bude zároveň znamenat úsporu spáleného uhlí i snížení emisí do ovzduší,“ říká náměstek ministra životního prostředí Aleš Kuták.“

Závěr: Greenpeace poradila Mikronésii, jak se mediálně zviditelnit a zároveň podpořit jejich kampaň Klima & energetika vedenou českou pobočkou. Akce si vydobyla slušnou mediální pozornost, byť argumenty které zaznívaly byly poněkud demagogické. ČEZ se ústy Ladislava Kříže  pokusil vyhrožovat, že pokud se prosadí dražší varianta modernizace, hrozí zdražení elektřiny. Zároveň upozornili na další tah mamutí elektrárenské společnosti, která zřejmě má větší politický vliv, než si většina občanů dokáže přiznat. Ukázkou může být změna stanoviska  Rady Ústeckého kraje , kdy k otočení  z „ne“ na „ano“ ve prospěch ČEZ došlo během jednoho dne. ČEZ by opravdu měl sáhnout při rekonstrukci k nejlepší možné technologii. Jen načasování je pro Mikronésii poněkud nešťastné. Českem budou znít volby a „prunéřovského vraha desítek lidí a stovek mikronéských ostrovů“ (jak elektrárnu vidí zelení mírotvůrci) zastíní sliby bilboardových tváří. A odhad situace? ČEZ díky svému vlivu prosadí levnější variantu rekonstrukce a Mikronésie to přežije.

ČASOVÁ POSLOUPNOST

25.3. 2009
Zprávy ČT informují, že se postavilo proti rekonstrukci elektrárny Prunéřov. Vadí mu, že ČEZ chce použít bloky s účinností třicet osm procent v době, kdy se dají nakoupit zařízení až o sedm procent účinnější. 

9. června 2009:
Greenpeace vydávají tiskovou zprávu: „Prunéřovská elektrárna zabije 60 lidí ročně.“

10. června 2009
Greenpeace vnikají do prostoru elektrárny a obsazují  na komín.

7. prosinec 2009
Začíná summit v Kodani, kde jsou zástupci celého spektra organizací zabývající se klimatickými problémy. Účastní se i mikronéský ministr Andrew Yatilman

4. ledna 2010
Andrew Yatilman píše dopis Karlu Bláhovi z českého Ministerstva životního prostředí.

8. ledna 2010

„Bereme to jako úspěšnou akci ze strany Greenpeace,“ říká Ladislav Kříž z ČEZu ve zprávách  České televize a dodává, že „každý týden se v této době v Číně zprovozní jedna nová uhelná elektrárna“. MŽP mělo podle ČT zveřejnit své stanovisko do 14. dnů.

12. ledna 2010

Na http://motls.blogspot.com/ vychází článek i audiozáznam s názvem „Greenpeace nám říká, co máme psát“ . Ve stejný den vychází v Hospodářských novinách rozhovor s A. Yatilmanem v němž přiznává, že některé informace získává právě od Greenpeace.

18. ledna 2010
New York Times vydávají článek v něm jasně tvrdí, že Greenpeace podporují akce Mikronésie 

19. ledna  2010
Vydání stanovisko MŽP o několik týdnů.

26. ledna 2010
Na internetových stránkách Ministerstva životního prostředí není o schválení či zamítnutí některé z variant modernizace prunéřovské elektrárny ani zmínka. Dá se předpokládat silný zákulisní lobbing.

Reklama