Reklama
 
Blog | Topi Pigula

Český a moravský les – recenze

Český a moravský les je učebnice. Tak jako naprostá většina učebnic je potřebná, užitečná, místy hodně zajímavá, ale občas trochu nudná.

Není les jako les, rozdíl mezi smrkovou monokulturou, kterou za les taky považujeme, a lužním lesem je obrovský. Editoři Václav Cílek, Martin Polívka a Zdeněk Vacek se s kolektivem autorů pokusili na les podívat z co nejširšího pohledu a místy tak trochu suplují úvody lesnických učebnic. Než budete číst dál, zkuste si sami pro sebe říct, jak by měla znít definice lesa? Že to nejde? Moc komplexní zadání? Dá se do jedné definice shrnout ekosystém se stovkami tisíc druhů organismů, pokud zahrneme i půdní edafon?

Dřevařský výbor Evropské hospodářské komise si myslí, že ano, protože les jsou podle něj jen stromy. „Les území větší než 0,5 ha se stromy vyššími než 5 metrů a zápojem přesahujícím 10 % území nebo se stromy schopnými dosáhnout těchto limitů.“ Už je jasné, co jsem myslel oním přirovnáním k učebnici? Užitečné jsou i kapitoly věnované myslivosti a (ne)schopnosti myslivců udržet honitby přemnoženou zvěří nepoškozené.

Reklama

Na les se dá dívat z obrovského množství úhlů. Houbař v něm vidí místo k relaxaci a sběru, poet inspiraci, ekolog ho vnímá jako komplexní ekosystém, lesník zná les (nejen) coby továrnu na dřevo a pro myslivce jde o prostor, který musí udržovat, protože by neměl kde lovit. Jsem si vědom kontroverznosti vzniklé ze zjednodušení. O všem výše zmíněném ještě bude řeč. Většina z nás bere les jako množinu stromů, kde žijí „nějaká“ zvířata, rostou houby a občas ho kus shoří. Les je místo k výletům a pokud člověk není přírodovědec nebo lesák, to ho les nechává víceméně chladným. Snad ještě dřevorubec s pilou přes rameno, dnes už motorovou, se na les dívá okem profesionála.

Model milíře

Model milíře

Souvislosti

Kniha je nacpaná souvislostmi, což ji činí nesmírně zajímavou, a fakty, což ji činí mírně nudnou. O tom ještě bude řeč. Na příkladu myslivosti a lovu se podívejme na souvislosti, které se z knihy dají vyčíst. Nikde není napsáno, že myslivci jsou jen lovci. Zato autoři přiznávají, že „prvotní pracovní náplň mužů v zeleném souvisela s lovem“ a „myslivci nechovají zvěř proto, aby mohli lovit, ale loví proto, aby ji mohli chovat.“ Sice poněkud tautologické, nicméně zjednodušeně se dá říct, že myslivci loví a zároveň přikrmují, aby měli co lovit. Výsledkem nejen této snahy, ale dlouhodobého vývoje je následující stav|: V roce 1950 odloveno 3 346 jelenů, 689 daňků a 198 prasat. V roce 2019 to bylo 29 034 jelenů, 29 051 daňků a 240 511 prasat. Autoři čerpali z oficiálních údajů Českého statistického úřadu, takže v nich nejsou započteny upytlačené kusy. Nabízí se otázka, jestli s tím zimním přikrmováním jde o dobrou cestu. To napadne asi každého, kdo si přečte kapitolu o poškozování lesa zvěří. Ještě jednou se podívejte na počty odlovených prasat. Do kontrastu k současnému stavu udávají autoři zajímavou historickou souvislost. „Patenty z let 1766 a 1770 zakazují chov černé zvěře ve volnosti. Byla tedy vystřílena a stala se až do druhé světové války oborovou záležitostí.“

Český a moravský les

Český a moravský les

Potřebná

O to víc je potřeba v rámci v minulosti tak populární „ekologické výchovy“ zas a znovu poukazovat na složitost a vzájemnou provázanost přírody a naší civilizace. Složitost se sice v dnešním světě moc nenosí, ale to neznamená, že neexistuje nebo není potřeba poznávat širokou paletu vazeb ovlivňující náš život. Jeden příklad za všechny. Při procházce lesem se můžeme divit, proč je hned vedle sebe několik (až šedesát) starých a zarostlých úvozových cest, pokud se nedočteme, že „hlavním nepřítelem cest bylo bahno, takže vozkové opouštěli vyjetá koryta cest a jezdili vedle nich Z mnoha ještě středověkých cest vytvořily přívalové deště hluboké rokle. To je i varování pro současnost, kdy intenzita eroze zesiluje a cesty se mohou stát náhradními koryty přívalových srážek.“

Užitečná

Otázkou je komu je kniha určená, tedy pro koho je užitečná. Na „první dobrou“ je alespoň z části určená přírodovědně laděným laikům a studentům přírodovědných a lesnických oborů, kteří si na své přijdou zejména v kapitole Lesy a jejich dřeviny (str. 117 – 165) nebo Hmyz a zvířata. Možná při vymýšlení názvu kapitoly se autoři inspirovali zákonem 246/1992 Sb. v němž zákonodárci praví, že bezobratlí nejsou zvířata. Motýli, raci, hmyz… nejsou zvířata.

Nejen přírodovědci, ale i historikové či novináři mohou využít jednotlivé střípky informací v knize obsažené. V kapitole Řemesla a práce se dřevem (str. 56 58) se dozvíte překvapivý výčet řemesel souvisejících s lesem. Včetně kolomaznictví, při němž se vyráběla směs, kterou se mazala kola. O dubech se dočteme, že současné zastoupení v lesích ČR je 8 % a původní rozšíření je odhadováno na 20 %. Zato smrk, který má v lesnatosti ČR padesátiprocentní podíl (každý druhý strom je smrk), by měl mít v druhové skladbě zastoupení jen 11 %. Zhruba každý pátý až šestý strom je borovice.

Nudná

„Estetika lesa je nauka o estetickém působení lesa a o způsobech, jak ho obhospodařovat, aby požadavkům lesa odpovídal.“ Autoři tuto definici estetiky lesa za považují výstižnou, já za poněkud tautologickou. Nudné jsou i definice lesnické infrastruktury odkazující na platné normy. Dozvíte se, co je to lesní cesta pro celoroční provoz, pro sezonní provoz, co je to most, brod, propustek či dopadliště (str. 324 – 328). Typologie lesních porostů (str. 415 – 429) už byly popsány vícekrát, nicméně tady jsou pěkně shrnuty na jednom místě. Ovšem chce to jistý stupeň odborných znalostí, ostatně autoři rovnou v první větě přílohy upozorňují, že je určena „pro studenty lesnictví, lesníky pracující s lesními plány a pro ochranáře“. Navíc jsou v kapitole zahrnuty nejnovější poznatky týkající se změny klimatu a na ně navazující změny v lesní druhové skladbě. Velký obrazový atlas lesa profesora Jeníka z roku z roku 1984 je přece jen už poněkud neaktuální. Kniha je užitečná širokou skupinu zájemců, ovšem jen málokdo si ji přečte celou.

Cílek V., Polívka M., Vacek Z. (eds.): Český a moravský les, 1. vydání, Brno, nakl. Dokořán, 2022, ISBN.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama