Reklama
 
Blog | Topi Pigula

Bear Grylls: bláto, pot a slzy – recenze

Pokud akceptujeme to, že Grylls píše sám o sobě, tak je to docela zajímavé čtení.

Bear Grylls se v našich končinách proslavil zejména seriálem zaměřeným na techniky přežití v těch nejextremnějších podmínkách, čímž si získal jak obdivovatele, tak kritiky. Jeho autobiografie poodhaluje zajímavosti z jeho života, ovšem jak už to u biografií občas bývá, je zatížena autocenzurou. Zatímco externí spisovatel píšící Gryllsovu biografii by napsal, že Grylls kradl jídlo v hotelích, on sám to podal takřka jako zajímavé dobrodružství: „dva rohlíky do rukávu svetru , jogurt s banánem do Shařiny kabelky.“ Nutno přiznat, že se s novomanželkou „zásobily“ na celodenní výpravy během pobytu v hotelu na svatební cestě. Hotel totiž neposkytoval v rámci balíčku obědy a tak zbyly dvě možnosti. Buď si jídlo koupit, nebo ukrást.

A tak je to Gryllse se vším. Prapradědeček Samuel Smiles napsal knihu Self-help (Pomoz si sám), která „v prodeji prvního vydání překonala i spis Darwinova O původu druhů“. To možná ano, ale jak moc ovlivnil svět Darwinova evoluční teorie formulovaná ve zmiňovaném díle, a jak moc Smilesova příručka pro kutily. A to nemluvíme o množství dalších Darwinových vydáních a překladech do dalších jazyků včetně češtiny. Pradědeček se utopil jako hrdina, aniž popisuje v čem hrdinství spočívalo. Potápějící se loď nesměli muži opustit, aby plaváním ke břehu „nepotopili čluny se ženami“. Na druhou stranu je čestné přiznat, že Walther Smiles, jež nešťastně utonul, skutečně hrdinou byl. A to v bojích 1. světové války. Jsou to jen dva příklady ukazující na to, že čtenář musí být ostražitý, neboť Bear Grylls se stal značkou, kterou si hlídá, leští a rozhodně nesnaží poškodit zbytečnou upřímností. Možná proto ani nikde neventiluje Edward Michael a na přebalech knih se skví jeho fotografie. Zdaleka není jediný člen speciálních jednotek, který po ukončení aktivní služby začal psát knihy z prostředí speciálních jednotek. Ať už je to zakladatel amerických SEAL Dick Marcinko, nebo Andy McNab (pravé jméno je Steven Mitchel), shodou okolností člen SAS, který byl nasazen na Blízkém východě a při prozrazení jeho jednotky se mu jako jedinému podařilo uniknout. Dost možná, že samotná „krev, pot a slzy“ byly inspirovány citátem velikána britských dějin, W. Churchilla.

Bearl Grylls

Bearl Grylls

Grylls je bezesporu skvělý vypravěč historek, tak mu v zápalu vyprávění přece jen drobnost unikne. Když popisuje své dětství, vzpomíná na maminku, která nechala do dveří vyvrtat „dýchací otvory“, aby, když měl nezbeda Grylls domácí vězení, netrpěl nedostatkem kyslíku. Čtenáře napadne, jestli měli pokoje tak hermeticky utěsněné, nebo maminka byla nedůvtipná, a nebo zdali to spíše než otvory dýchací nebyly otvory šmírovací. V jiné části popisuje situaci, že se z motoru auta kouřilo tak hustě, že musely být zapnuty stěrače, aby rozháněly závoje dýmu. Pravděpodobně vtipná nadsázka, ale kdo ví, třeba Grylls svému vyprávění skutečně věří.

O rodičích mluví velice hezky, byť s kontextu se dá poznat, že otec musel být extrémně zlomyslný a jeho kanadské žertíky byly daleko za hranou běžné zábavy. „Táta v mnoha ohledech nikdy nedospěl. A právě to z něj dělalo takového skvělého tátu a kamaráda…. V hotelu nabízeli službu: pokud jste chtěli snídani na pokoj vyplnili jste snídaňový formulář a pověsili o na kliku pokoje. Tátu napadlo, že by nebylo od věci vyplnil náš snídaňový formulář, 35 vařených vajec, 65 klobásek a 17 uzenáčů – a pověsit ho na vedlejší dveře.“ No, nezabili byste ho? Zvláště, když podobný vtip zopakovali několik dnů za sebou. Fakt je, že podle jeho vlastního vyprávění rozhodně nešlo o žádného mamánka, ale docela slušného raubíře v tom správném „klučičím“ slova smyslu. Na druhou stranu byl to otec, kdo mu dal tu správnou průpravu, naučil ho lézt po skalách, plavit se po moři, dopřával mu možnost hledat a posouvat hranice své odvahy (což je záležitost ducha) i fyzických možností.

Obecně je Grylls vnímán jako člen elitní jednotky SAS patřící k největším světovým drsňákům. Ovšem nezmiňuje se ani slovem o tom, že by byl někde nasazen a vzhledem k tomu, že sice pekelným výcvikem prošel, ale stal se členem rezervního pluku, což domněnku o nenasazení jen potvrzuje. Mimochodem otec taky prošel výcvikem britských commandos, takže sám na vlastní kůži pocítil, že lidské hranice jsou mnohem dál, než by si člověk sám u sebe troufnul odhadnout. Na druhou stranu rodiče dopřáli Bearovi to nejlepší vzdělání, na které byli schopni finančně dosáhnout, což je devíza z níž bude čerpat celý život.

Další část knihy je věnována výcviku SAS, což je drsné čtení u kterého ale místy Grylls trpí přílišnou autocenzurou a nebo vědomím, že prostě nesmí nic vyzradit a to bez ohledu na fakt, že jde o běžně známá fakta. SAS cvičí ve skotských horách, kde Pen y Fan je nazývám jen kopcem (vrchol Skotské vrchoviny, kde probíhá legendární rozřazovací test) a metody simulující zajetí a mučení byly taky mnohokrát popsány.

Na druhou stranu, který jiný člověk by měl tolik vnitřní síly, že po vpravdě zázračném přežití pádu se špatně otevřeným padákem (ani v tomto případě se čtenář nedozví, kdo padák skládat a či chyba stála Gryllse několik zlomených obratlů) následně cvičí tak usilovně, že stále na vrcholu Mount Everestu? Zranění vyřadilo vojáka Gryllse z aktivní služby. Zřejmě mohl zůstat „kancelářskou krysou“, ale to mu k uspokojení nestačilo o pluk SAS opustil.

Kniha vlastně popisuje 3 zásadní údobí autorova života: dětství, pobyt v armádě a výstup na nejvyšší horu světa, které je věnována poslední část knihy. Nese v sobě poselství, možná místy trochu pateticky podávané, že „když se chce, tak to jde“. Jenže Grylls je živoucím důkazem toho, že to opravdu jde. Že když se nasadí veškeré síly, a to zejména ty psychické, spolu s někdy neúměrnou dávkou rizika, tak dosáhnete svých snů. Což je poselství pro Čechy, kteří často raději nadávají, než sní, více než potřebné. Ten chlap má totiž naprosto neuvěřitelný morál a a každý pád, i ten s neotevřeným padákem, je pro něj jen další výzvou a vůbec není divu, že pro stovky chlapců se stal Grylls vzorem a ikonou. Upřímně řečeno… naprosto poprávu.  A v neposlední řadě se knihou nenápadně, ale trvale nese vyznání lásky jeho ženě Shaře.

Bears G.: Bear Grylls: bláto, pot a slzy, Brno 2018, nakladatelství Jota, ISBN 978-80-7565-335-2

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama