Reklama
 
Blog | Topi Pigula

Po stopách pravěkých dějů – recenze


Kdo se kdy setkal s Vojenem Ložkem, ten ví, že ať bude psát o čemkoli, nebude nouze o měkkýše. Kniha o silách, které vytvářely naši krajinu není výjimkou.

Kvartér, je slovy geologické encyklopedie, nejmladší geologická éra, trvající až dosud (doba trvání je 1, 6 nebo 1, 8 až 2 mil. let). Jde o časový úsek, který si vzal autor na mušku a v němž se snaží rozklíčovat vývoj české a místy i slovenské krajiny. Hned úvodem se pouští na „tenký led“ diskuze, zdali je ochrana přírody její pouhé „bezzásahové“ chránění (čímž by došlo k zarůstání zejména travinných společenstev), nebo aktivní management chráněných území s motorovou pilou v ruce. „Chceme-li si toto bohatství (biocenóz pozn. recenzenta) zachovat, musíme proto navázat na dílo našich pravěkých i historických předků a péči o stepní lokality upravit tak, aby byla zachována popsaná vývojová souvislost. Umělá likvidace nežádoucích náletů dřevin, dnes často prováděná, se v tomto světle jeví jako méně vhodná, než rozumně usměrněná pastva nebo zazvěření, což by mělo být cílem ochranářských opatření do budoucna.“ Myšlenka hezká a logická, jenže naráží na klasický problém celoročního obstarávání zvířat, tedy i v době, kdy není co pást.  Autorova obrovská malakologická erudice se projevuje ve všech kapitolách tím, že nejčastější příklady minulé existence některých fenoménů (spraše, sintry, mokřady) jsou právě měkkýši. Škoda, že často nemají uvedená česká jména, byť jimi disponují (jeden z mnoha příkladů Chondrula tridens – trojzubka stepní).

Rozbor zásadních krajinotvorných fenoménů není vyčerpávající. Území Krkonoš bylo v kvartéru ovlivňováno ledovci poměrně zásadním způsobem, dnes chráněná území karů a na ně navazující „doly“ jsou vlastně ledovcová údolí“. Přesto v knize píšící o silách, které vytvářely naši krajinu není ledovcový fenomén zmíněn. A přitom šlo sílu, jež brousila podloží nejen na území současného KRNAPu. Horské ledovce ovlivňovaly vývoj přírody i v Jeseníkách a pevninský ledovec dosáhl ze Skandinávie až severních hranic našeho území. Buďme ale spravedliví a přiznejme, že se o posledním interglaciálu a glaciálu mluví Ložek ve své předešlé knize Zrcadlo minulosti, byť opět zejména z hlediska výskytu chladnomilných druhů měkkýšů. Ať už se píše o půdách, mokřadech, historii bezlesí, ochraně přírody – všude najdeme jako důkaz výskytu či absenci některého zástupce Ložkovy oblíbené skupiny. Kniha se dotýká krom už výše zmíněného zejména otázek pedologických (kapitola Svahoviny a jejich odkaz), nelesních ekosystému (krasy, a obecně bezlesí v kapitole Středoevropské bezlesí v čase a prostoru) a nemine ani stopy člověka ve tváři krajiny.

Kniha nejsou jen za sebou poskládaná slova, ale i grafické vyznění. Určitě by se více užily barevné fotografie, respektive jejich výběr. Barevné letecké pohledy jsou fajn, ale mít černobílou fotku s popiskou „Haplická luvizem (hnědozem) na spraši má charakteristický, sytě hnědý, kostkovitě rozpadavý B1 horizont se světlým páskem (Ca-horizont) na bazi“ je poněkud kontraproduktivní. Typická sytě hnědá se tak mění na jakýsi odstín šedi. Podobné je to u několika dalších fotografií, kde základním rozpoznávacím znakem je barva zejména půdních horizontů.

Přírodovědně poučený laik, není-li malakolog („měkkýšolog“), se místy bude ztrácet, nicméně, Ložek nenapsal odpočinkovou detektivku, ale populárně naučnou knihu na úrovni vysokoškolské učebnice (v některých oborech by měla být povinnou četbou) k níž je potřeba se vracet. Pokud někdo dlouhodobě sleduje otázky ochrany přírody, ať už z hlediska fundamentálního (aktivista), profesního (lesník, novinář píšící o otázkách ochrany přírody, krajinný plánovač) nebo zájmového (tady si užije celá plejáda  odborností – od pedologa po malakologa), měl by o její existenci vědět. A než začne, často hloupě, diskutovat, tak si vyhledat argumenty vycházející z Ložkových celoživotních zkušeností. Po stopách pravěkých dějů je kniha odborná, nicméně „překousnutelná“ i pro poučeného, vědění chtivého laika.

Ložek V., Po stopách pravěkých dějů – o silách, které vytvářely naši krajinu, Praha 2011, nakl. Dokořán, ISBN 978-80-7363-301-1

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama