Reklama
 
Blog | Topi Pigula

Očkovaný Satanem – recenze

Příběh komunisty o komunistech i komunistickém kriminálu. Pestrý příběh o šedivé době, který by rozhodně neměl zapadnout.

Jaroslav Haidler ve své prvotině Jobova zvěst popsal příběh týkající se poválečného Sovětského svazu. Ve svém druhém, částečně autobiografickém díle Očkovaný Satanem se vrací do poválečného Československa. Padesátá a šedesátá léta 20. století prožíval coby mladík a mladý muž velmi intenzivně, proto není divu, že tvoří rámec časový jeho knihy. Absolvoval osobní zkušenost s komunisty coby straník i coby politický vězeň. Knížka je osobní výpovědí, v níž na pozadí příběhu Jakuba Jonáše defilují události, na které by mnohý současný senior nejraději zapomněl. Úhel pohledu záleží jen a pouze na věku čtenáře a jeho ochotě přijmout podání historických reálií člověkem popisujícím „obyčejný život“ v neobyčejné době.

Hlavním zdrojem Jonášových informací je náhodně nalezený otcův deník, jemuž bezvýhradně věří a v průběhu let konfrontuje v něm obsažené informace s postavami, které osobně zná. Bývalé nacisty i současné komunisty, členy Revolučních (rabovacích) gard poválečného pohraničí. Jonášův otec, jenž byl zastřelen při akci vyprovokované StB se pro svého syna stal vzorem čestného člověka a deník vzpomínkou i ukazatelem na křižovatce doby. Matka, zapřisáhlá stoupenkyně rudých ideálů, dělá zaslepeně vše proto, aby se „všichni měli dobře“ a syn byl členem KSČ, zatímco Jonáš se dlouho poli politických ideologií vyhýbá. Ovšem v době rostoucího komunistického teroru a s ním spojeného sociálního tlaku (vyloučení ze školy, komplikované hledání zaměstnání, zkreslování nejnovějších dějin ve školních osnovách…) není jednoduché zůstat stranou. A být mimo hlavní proud, či dokonce se snažit plavat proti němu je vyloženě nebezpečné. Dilema, které je třeba řešit. Zůstat slušným člověkem, nebo podlehnout diktátu doby? Svět nikdy nebyl černobílý a Jonáš, jenž se stal redaktorem místního plátku, pomalu poodkrývá zákulisí událostí, jejichž aktéry zná ve zcela jiných souvislostech.

V lidském příběhu bývalé nacistky a později komunistky se vybarvuje žena snažící se přežít za pomoci svého těla mizérii doby. Jedinou klasickou černobílou postavou, tedy v tomhle případě černou, je bezcharakterní osoba, násilník, vrah a vyšetřovatel StB Žižka. Redaktor Jonáš se od svých přátel dozvídá, že „…komunisti jsou skvrnou na povrchu planety Země. Dokážou jít přes mrtvoly, aby si udrželi moc…“, ale přesto se rozhodl stát jedním z nich. Jenomže když je někomu přes třicet, tak se domnívá, že mu svět leží u nohou. Silně ovlivněn Mňačkovými Opožděnými reportážemi se rozhodl začít se aktivně podílet na změně strany zevnitř. „Komunismus to je diktatura. A jestliže se s ní zapleteš, poneseš si na čele Kainovo znamení, ať uděláš cokoliv. V kriminále jsem byl s mnohem chytřejšími lidmi než jsem já. Všichni se shodují na tom, že Moskva nedovolí, aby u nás k nějakým demokratickým změnám někdy došlo“, říká farář, kterému se Jonáš svěřil se svým plánem vstoupit do strany. Jak historie ukázala, sebereflexi Moskva nedovolila, vyslala do Československa tanky své i satelitních států sdružených ve Varšavské smlouvě, komunisté zůstali pár desetiletí u moci a Jakub Jonáš přišel o práci v novinách a později o práci vůbec. Zapletl se s komunisty a Kainovo znamení mu už z čela nikdo nesmyl. Tím kniha končí.

Co už se z knihy nikdo nedozví je, že Jonášův rozsudek sice zněl nevinen, ale ve skutečnosti si Jaroslav Haidler odseděl z tříapůlletého trestu půl roku na Borech. Psal se rok 1968.

Reklama

„I když má vítěz vždycky pravdu, zůstává zastřelení člověka bez soudu zločinem, ať je to ve jménu ideologie, pomsty nebo ziskuchtivosti,“ píše autor, který vzhledem k historické paměti, kterou si zachoval, pořád umí rozlišit dobro od zla a zaslepence od člověka, který se jen snažil přežít.

Kniha není povrchní četbou – vyžaduje od čtenáře elementární znalost poválečných dějin, jinak mnohá z point nevyzní. Ale i pro dějinami nepoučeného (nebo nepoučitelného) čtenáře zůstane základní příběh Jakuba Jonáše čitelný a čtivý zároveň. Kniha získala v roce 2013 Cenu Miroslava Ivanova.

Haidler J.:, Očkovaný Satanem, 2013, AOS Publishing, ISBN 978-80-87624-05-0,

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama