Reklama
 
Blog | Topi Pigula

Kříž a půlměsíc – recenze

Aktuální, moderní a společensky in je psát o tom, kterak je islám náboženstvím nenávistným a dávat ho do kontrapunktu s „mírumilovným“ křesťanstvím. Fiktivní román z období křížových výprav ukazuje poněkud jiný, v kontextu doby neméně aktuální pohled.

Prodej odpustků v souvislosti s křížovou výpravou, už nestačí. Dokonce ani obohacený o geniální nápad slíbit všem zlodějům naprostou beztrestnost, pokud se ujmou kříže,“ uvádí autor čtenáře do nitra katolické církve i příběhu, kde vládne Bernard z Clairvaux, už za svého života považovaný za svatého. Manipulátor znající všechny taje svého „bohulibého“ řemesla. Vraždy, padělání listin, vydírání, zavazování si pomazaných hlav – to vše k větší slávě křesťanské církve, kterou považoval za vlastní.

Příběh sám o sobě je poměrně jednoduchý, jeho předehrou jsou velmi uvěřitelně znějící praktiky církve. Podobné, které u „lidí u moci“ přetrvaly do současnosti. Pomluvy a odstraňování nepohodlných. Nevěříte? Co dehonestující zprávy. Jen namátkou stačí vzpomenou spis Olovo vypracovaný na diskreditaci Petry Buzkové, pokus o vraždu nezávislé novinářky Sabiny Slonkové nebo urážky kohokoli z úst prezidenta republiky, i kdyby mu k tomu měl sloužil vymyšlený, tedy neexistují článek.

Není důvod si myslet, že moc se ve středověku udržovala jinými prostředky, jen místo emailů sloužili poslové a písaři. Některé metody jako vraždy a vydírání zůstaly stejné. Autor v knize poměrně dovedně mísí fikci s realitou, k čemuž mu dopomáhají jména některých postav, jen byly skutečnými historickými personami – včetně výše zmíněného „svatého“ Bernarda. Jakkoli mohou být postavy skutečné, čím více čtete, tím více vám příběh přijde nereálný, což je v tomto případě jeden z velkých hendikepů knihy. Pokud čtete sci-fi, očekáváte pozměněnou realitu, pokud čtete historický román, očekáváte, že příběhu můžete věřit. Tady jsou zápletky přece jen trochu „přes závit“.

Reklama

To ale platí jen v případě čtenáře jdoucího po faktech. Kniha samotná by mohla sloužit jako předloha pro hollywoodský trhák, hlavní hrdina Johanes je jakýmsi Rambem své doby. Čestný, spravedlivý, nesmrtelný a na rozdíl od Ramba je přece jen alespoň na chvíli zmanipulovaný. Dostane se do islámského zajetí, okusí fingovaný ráj i blaho panen, které panny být přestanou. -Zatímco na křesťanské straně je zloduchem Bernard, na muslimské je to ohyzdný Stařec, vlastním jménem Hassan Ibn Sabbáh, opět skutečná historická postava. A každý chce pomocí Johana zabít svého protivníka. Dějová linka je poměrně jednoduchá. Bernard si Johana vyhlédne, vycvičí a pošle zabít Starce, ten ho vmanipuluje na svou stranu a pošle zabít Bernarda, přičemž on na poslední chvíli prohlédne.

Nesluší se vyzradit pointu, byť je jasné, že nakonec pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí. Jen zůstávají otázky, zdali ti dobří byli dobří doopravdy. Kniha se dá číst dvojím způsobem. Jednak jako zajímavý dobrodružný příběh z období druhé křižácké války, ale i jako jisté memento ukazující na manipulace s cílem dostat se k co největší moci bez ohledu na „voliče“, kteří tuto moc de facto poskytují a sami jí následně (bez)mocně podléhají. Obě roviny čtenáře obohatí, záleží totiž jen a pouze na něm, kterou z nich si zvolí.

Fabian F.: Poslední tajemství templářů, Ústí nad Labem, nakl. AOS Publishing, ISBN 978-80-87624-44-9