Reklama
 
Blog | Topi Pigula

Inside IS – 10 dnů v „Islámském státě“ – recenze

Tak jednoduché to je: jediný, kdo může vydávat zákony je Alláh. Kdo tomu nerozumí, propadl hrdlem. Doslova. Nejlépe před kamerou, neboť i džihádisté znají cenu PR. Jürgen Todenhöfer získal povolení chalífátu na 10 dnů sledovat dění v „IS“ zevnitř a přinesl velmi cenné svědectví.

Svědectví přinesená z „naší“ strany vojenské linie, ať už ze Sýrie nebo Iráku, většinou přinášejí informace, které v hrubém kontextu známe. Jen jsou mnohem podrobnější, doplněné o střípky jednotlivých osudů dokreslující celek. Vykorespondovat si povolení vstupu k nepřátelům, to je o něčem úplně jiném. Nejen, že riskujete krk v tom nejskutečnějším slova smyslu, neboť o vaši „bezpečnost“ se starají lidé, kteří by vás nejraději podřízli, ale navíc budou vaše fotografie a filmové záznamy podrobeny cenzuře. Pokud se dostanete ve zdraví zpět, máte šanci na bestseller. Jenže o ten Todenhöferovi evidentně nešlo. Z jeho knihy je poznat upřímná snaha podat objektivní svědectví, jak to chodí v zemi, která chce být na jedné straně uznána jako stát a na druhé ty ostatní státy vymýtit.

Nejprve poznámka na okraj. „Islámský stát“ není stát. Nemá pevné hranice a žádná demokratická země ho jako státní útvar neuznává. Proto každý, kdo o něm mluví či píše v tomto slova smyslu, tak vlastně pomáhá legitimizovat úmysl teroristů o chalífátu jako státu. V tomto směru se autor chová správně. Označení „Islámský stát“ se vzhledem k tématu knihy vyhnout nemůže, ale dává ho do uvozovek, aby bylo jasné, že necestoval na pozvání legitimní vlády do legitimní země.

Pokud chceme pochopit současnou situaci v oblasti kterou okupuje chalífát (což je území spadající pod vládu chalífy – zjednodušeně tedy „IS“), není možné nezabrousit do historie. Todenhöfer skvělým způsobem objasňuje motivy vedoucí ke vzniku „Islámského státu“ včetně hromad másla, které má na hlavě euroatlantická civilizace. „(Historicky) hlavy západních států vždy předstíraly vznešené pohnutky, aby si zajistili podporu svých poddaných nebo voličů. Napřed zabíjely příslušníky jiných kultur ve jménu křesťanství, později ve jménu lidských práv a demokracie. Ve skutečnosti jim šlo jen o peníze, moc a slávu. Západní násilí překonalo všechny hranice. Překonalo dokonce i to, co nám předvádí bestiální terorismus IS…. Za (lidské) uši naložené do soli se platilo sto sous. Uříznuté hlavy vynášely podstatně více. Až do konce alžírské války v roce 1962 byla dekapitace alžírských bojovníků za svobodu na denním pořádku. Uříznuté hlavy se potom veřejně vystavovaly. Jako dnes v <Islámském státě>.“ Tento krutý odsudek se je nutný k pochopení základů na němž stojí evropská civilizace. Od křížových výprav na Blízkém východě, přes vyhlazování indiánských kmenů v Severní Americe (ano, naše civilizace rozdávala deky nakažené neštovicemi – co by se dělo, kdyby totéž udělali bojovníci chalífátu?) až po genocidu domorodých jihoamerických kultur. Opravdu v tomto směru nemáme být na co hrdi. Nezapomínejme, že Winston Churchill schvaloval a doporučoval nasazení chemických zbraní, tedy to, co bylo později vyčítáno Saddamu Husajnovi. Autor připomíná mučení, včetně znásilňování talibanců, v amerických věznicích. „Když se srovnatelných zločinů dopouštějí bojovníci IS, pobouření Západu nezná hranic.“ Výše napsané v žádném případě neznamená, že by autor souhlasil či jakkoli obhajoval jednání teroristů. Jen dává věci do souvislostí, které nechceme vidět a pomáhá čtenářům pochopit jejich motivy. Pokud chcete pochopit, proč se IS chová tak jak se chová, od usekávání rukou, přes veřejné popravy až po úvahy o vydávání vlastní měny a budování vlastního státu, není lepší knihy. Sloh je čtivý, fakta mají hlavu a patu, nabízí se pohled z obou stran a souvislosti do sebe zapadají. V praxi to ale znamená, že kdo má jasně předem daný jednostranný pohled, může s napsaným nesouhlasit.

Reklama

Už dlouho jsem neviděl tak novinářsky skvěle odvedenou práci. Todenhöfer vede dlouhé hovory po skype s jedním z bojovníků pocházejícím z Německa, jejichž přepisy jsou součástí knihy, následně se setká z jeho matkou a po celou dobu se snaží být nestranný, byť dává jasně najevo svůj nesouhlas s činy „IS“.

J. T: „Co si myslíte o šíitech?“ (Sunnité a šíité jsou dvě větve islámu, podobně jako katolíci a protestanti v případě křesťanství – pozn. autora)

Abů Katada: „Podle islámského soudu jsou šíité odpadlíci. Odpadlictví od islámu pro ně znamená trest smrti.“

J. T: „Co to konkrétně znamená?“

Abů Katada: „Šíité mají dvě možnosti. Buď se budou kát a dobrovolně se vrátí k pravému islámu, nebo je čeká smrt.“

J. T: „Znamená to, že když se 80 milionů íránských, iráckých a syrských šíitů nebude kát a nepřestoupí dobrovolně k sunnitům, tak je všechny zabijete?“

Abů Katada: „Správně, určitě je zabijeme.“

J. T: „Jak byste popsal pravý islám?“

Abů Katada: „Náš islám je pravý islám, zcela prostý jiných ideologií, ať už je to demokracie, sekularismus, buddhismus, křesťanství nebo cokoli.“

Abů Katada tvrdí, že jim hraje do noty, že žádná západní země nechce do boje poslat klasické pěší vojsko. „Bez pozemních jednotek se žádná válka nevyhraje. Absolutně ne.“ Shodou okolností autor recenze slyšel naprosto stejný názor od českého vojáka nasazeného v Afghánistánu.

V rámci budování „nového státu“ byli popraveni všichni soudci, neboť rozhodovali podle zákonů, které nevydal Alláh. Demokracie je podle zastánců nových „islámských“ pořádků v rozporu z islámem. Jak je vůbec možné, že se autorovi povedlo dostat se dovnitř obsazeného území a v něm se nepříliš volně pohybovat? Chalífát, vědom si síly propagace (proto ty veřejné popravy) chtěl ukázat, jak se na obsazeném území žije. Že fungují nemocnice i svoz odpadu. Že funguje těžba ropy, momentálně největší zdroj příjmů. Že „lidé mohou nerušeně žít, pokud se neprotiví Alláhovým zákonům“. Autor se několikrát ptá, jak se veškeré vraždění shoduje s Koránem. V něm krom jedné výjimky všechny sůry (kapitoly) začínají slovy „ve jménu Boha milosrdného, slitovného“, zatímco v bojovnickém kázání zní „Ó Alláhu, zabij všechny nevěřící a neušetři ani jednoho z nich“.

Jürgen Todenhöfer, který na novinářskou misi vyjel i se svým synem v roli kameramana, se nakonec bezpečně vrátil. Každý jeho krok byl monitorovaný, celou dobu byl hlídaný a jak se následně ukázalo, jedním ze strážců a řidičů byl nechvalně proslulý“džihád John“, britský Arab narozený v Kuvajtu a vrah podřezávající své oběti pod dohledem kamer. Todenhöferovo svědectví je důležité, mnohovrstevnaté, čtivé a v maximální možné míře objektivní. Kniha se dá vykládat i velmi jednostranně: podívejte, jak jsou teroristi zcela indoktrinováni a jejich chování se nedá změnit nijak jinak, než přímou likvidací. Zabij nebo budeš zabit. A bojovníci „IS“ přesvědčeni o své pravdě opravdu vyhlásili genocidu nesunnitskému světu. Inside IS – 10 dnů v „Islámském státě“ je určen čtenářům hledajícím souvislosti.

Todenhöfer J.: Inside IS – 10 dnů v „Islámském státě, 2015, Praha,  Euromedia Group – Ikar, 296 stran, ISBN: 978-80-249-2933-0

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama