Reklama
 
Blog | Topi Pigula

Atlas prokletých míst – recenze

Kniha se dá shrnout do jediné věty – bezpečné cestování po „nebezpečných“ místech.

Lidská, tedy i čtenářova touha po prokletých, nebezpečných, záhadných či jinak „neuchopitelných“ místech se zdá být nevyčerpatelná a tomu odpovídá i nabídka knih mající podobná slova v názvu či podtitulu.

Jen namátkou: A Terrible Glory Custer and the Little Bighorn (Strašná sláva, Custer a Little Big Horn) pojednávající o smrtonosné bitvě generála Custera proti severoamerickým indiánům, Touring the Horrible A Guide to Germany’s Darkest Places (Přehlídka děsivosti: průvodce po nejtemnějších místech Německa) či The Pessimist’s Guide to History: An Irresistible Compendium Of Catastrophes, Barbarities, Massacres And Mayhem From The Big Bang To The New Millennium (Pesimistův průvodce dějinami: Neodolatelné kompendium katastrof, barbarství, masakrů a chaosu od Velkého třesku do nového tisíciletí.

Atlas prokletých míst není výjimkou. Jde o beletristickou formou zpracovaného průvodce po většinou nepříliš známých místech. Výjimku tvoří Bermudský trojúhelník, německý Norimberk o němž ještě bude řeč, egyptské Údolí králů, či novověkými pirátskými útoky proslulý Adenský záliv. Autor zpracovává celkem 40 míst s příjemnou pečlivostí, věren faktům na straně jedné, a lehkým, uvolněným a čtivým slohem na straně druhé. A nechybí ani nadsázka či přiznané mýty. Budeme-li parodovat jednoho z bývalých prezidentů, tak o mýty jde vlastně jde „až v prvé řadě“.

Atlas splňuje nejen to, co se od klasického atlasu čeká, tedy mapové listy, ale i to, co se čeká od beletrie – tedy příběhy. Mapa je u každého z míst jedna, byť v měřítku, podle něhož se cestovat nedá, nicméně pro základní orientaci v prostoru stačí. Kde byste hledali takové Silafuši nebo pláň Ream?

Kniha by výborně posloužila průvodcům turistických kanceláří, protože v sobě obsahuje přesně onen mix faktů a historek, který u klientů zabírá a jejichž znalostí by měl dobrý průvodce oplývat. Jenže do „prokletých míst“ se cestovky zrovna nehrnou – snad jen s výjimkou egyptského Údolí králů, které je „prokleté“ nejen dávnou smrtí egyptských vládců, ale zejména devastací každoročního náporu statisíců, ne-li milionů, turistů.

Nádhernou ukázkou, jak se dá vytvořit „prokleté“ místo je příběh Norimberka, dnes normálního německého města, jež mělo kdysi nacistickou minulost (ovšem které německé město nemělo). Nicméně to, co Evropan spojuje s Norimberkem nejvíce, tedy poválečné Norimberské procesy, zmíněny nejsou. Naprosto stejně by se dal zpracovat například Berlín.

Výběr „pouhých“ čtyřiceti míst není ani vyčerpávající, ani reprezentativní. Bezesporu by se tady dal zařadit rumunský „Drákulův“ hrad Bran, který Vlad Tepeš, představitel Drákuly, dost možná nikdy nenavštívil, či kterékoli z míst proslavené kultem černé magie. Přesto se pomocí Atlasu prokletých míst lze zatoulat do oblastí, které čtenář zná buď jen vzdáleně, nebo o nich nikdy neslyšel. Příkladem prvého mohou být ruiny mayského města Tonin, které vřele doporučuje i Tripadvisor, či v druhém případě ostrov Sable, který stejný server v podstatě míjí bez ohledu na fakt, že z bývalého pohřebiště lodí se stal kanadský národní park.

V anotaci ke knize se píše, že „stylově zpracovaný atlas zve na návštěvu nejděsivějších a nejnebezpečnějších míst planety“. Jde o hrubou nadsázku, neboť před Messinskou úžinu, jedno z popisovaných míst, denně jezdí trajekty převážející nejen pasažéry, ale dokonce celé vlaky lidí toužících se dostat z Itálie do Sicílie a zpět. To ale neznamená, že by při cestě našinec nemohl ponořit do mýtu o Scylle a Charybdě, který má svou geografickou lokalizaci právě tady. Charybda má způsobovat víry místními zvané garofali – což je jinak relativně běžné italské příjmení. Le Carrerovu informaci o Scylle, Charybdě a garofali potvrzuje i kniha The ocean, atmosfere and life, sepsanou Éliséem Reclusem. Samozřejmě existují i děsivější místa – Osvětimí počínaje a Pompejemi konče. Jakkoliv můžeme mít výhrady k výběru míst, jde o autorův výběr, do něhož čtenář nemá co mluvit.

Sympatické jsou tvrdé desky knihy, které na cestě bezesporu něco vydrží, a na první pohled připomínají staré školní sešity, i příjemně skromné celkové grafické zpracování s vychytanými maličkostmi, jako jsou například geografické koordináty u každého z míst. Atlas prokletých míst je příjemné čtení o nepříjemných místech, ale z bezpečí plážového lehátka se do něj ponoříte opravdu snadno .

Everest i Měsíc už byly dobyty, ale přesto na našem pozemském světě zůstává, mnoho tajemných míst, která se nadále můžeme snažit probádat a pochopit.

Text: Olivier Le Carrer, ilustrace: Sibylle Le Carrer
Překlad: Eva Ullrichová
Popis: vázaná, poloplátěná, 136 stran
Formát: 18,5 × 26 cm
Edice: Za obzor, svazek 7
Rok vydání: 2017 (1. vydání)
EAN: 9788087506912
ISBN: 978-80-87506-91-2

Reklama